|
|
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol
Šuda, Petr ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních kompetencí u učitelů základních škol. Cílem práce je porovnat sociální kompetence u vybrané skupiny respondentů. Teoretická část se věnuje tématu sociálních kompetencí ve vztahu k učitelské profesi, se zaměřením na obecnou charakteristiku problematiky sociálních kompetencí. Dále pak samotnému významu a roli sociálních kompetencí. Ve stručnosti je charakterizována námi využitá výzkumná metoda a obecná charakteristika profese učitele a učitelství z hlediska osobnostních požadavků. Praktickou část tvoří výsledky standardizovaného dotazníkového šetření pomocí testu Inventáře sociálních kompetencí-ISK. Cílem výzkumného šetření je zjistit, nalézt a porovnat odlišnosti v sebehodnocení úrovně dosažených sociálních kompetencí u vybrané skupiny respondentů. Položky ISK sytí 17 primárních škál, které můžeme spojovat do čtyř hlavních sekundárních škál. Mezi sekundární škály následně patří: sociální orientace (SO), ofenzivita (OF), sebeovládání (SE), reflexibilita (RE). Na základě výzkumu jsou formulovány závěry a doporučení, využitelná v praxi andragogiky a managementu vzdělávání. Samotná výzkumná část je realizována na vzorku 112 učitelů základních škol, z toho je 12 mužů (9 %) a 100 žen (91 %). Z hlediska proměnných výzkumného šetření jsou reflektovány především...
|
|
|
Analýza profesní dráhy a průzkum názorů učitelů základních škol na zavedení kariérního řádu
Schutová, Žaneta ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou profesní dráhy a průzkumem názorů učitelů základních škol na zavedení kariérního řádu. V teoretické části vymezuje pedagogickou praxi, další vzdělávání a profesní rozvoj pedagogických pracovníků a kariérní růst učitele. Hlavním cílem empirické části bylo popsat názor pedagogických pracovníků na zavedení navrhovaného kariérního řádu a identifikovat současné společenské vlivy, které ovlivňují pedagogické pracovníky při implementaci kariérního řádu do praxe. Vedlejšími cíli bylo popsat, jak probíhá profesní dráha učitele na základní škole a identifikovat rozdíly profesní kariéry učitelů v kontextu jejich zkušeností a věku. Výzkumné šetření bylo založeno na kvalitativním přístupu a ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Hlavní cíl práce byl naplněn na základě výzkumného designu Zakotvené teorie a vedlejších cílů bylo dosaženo prostřednictvím otevřeného kódování. Z výsledků Zakotvené teorie vyšlo najevo, že pedagogičtí pracovníci mají k implementaci kariérního řádu do praxe negativní postoj, který je zapříčiněný jejich obavami z náročnosti skládání atestací, sestavování portfolií a vykazování dalších dokumentů, nedostatky byly také shledávány v procesu vyhodnocování vyjmenovaných procedur. Na základě toho byl sestaven návrh změny kariérního...
|
|
|
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol
Šuda, Petr ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Analýza sociálních kompetencí u učitelů základních škol Diplomová práce se zabývá analýzou sociálních kompetencí u učitelů základních škol. Cílem práce je porovnat sociální kompetence u vybrané skupiny respondentů. Teoretická část se věnuje tématu sociálních kompetencí ve vztahu k učitelské profesi, se zaměřením na obecnou charakteristiku problematiky sociálních kompetencí. Dále pak samotnému významu a roli sociálních kompetencí. Ve stručnosti je charakterizována námi využitá výzkumná metoda a obecná charakteristika profese učitele a učitelství z hlediska osobnostních požadavků. Praktickou část tvoří výsledky standardizovaného dotazníkového šetření pomocí testu Inventáře sociálních kompetencí-ISK. (Hoskovcová, Vašek, 2017) Cílem výzkumného šetření je zjistit, nalézt a porovnat odlišnosti v sebehodnocení úrovně dosažených sociálních kompetencí u vybrané skupiny respondentů. Položky ISK sytí 17 primárních škál, které můžeme spojovat do čtyř hlavních sekundárních škál. Mezi sekundární škály následně patří: sociální orientace (SO), ofenzivita (OF), sebeovládání (SE), reflexibilita (RE). Na základě výzkumu jsou formulovány závěry a doporučení, využitelná v praxi andragogiky a managementu vzdělávání. Samotná výzkumná část je realizována na vzorku 112 učitelů základních škol, z toho je 12 mužů (9 %) a 100...
|
|
|
Pohled učitelů ZŠ na současnou mladou generaci
PEŠKOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce je přiblížit téma mládeže a zmapovat, jaké názory mají učitelé ZŠ učící na venkově a ve městě na současnou mladou generaci. Smyslem práce je ozřejmit, jaké vnímají učitelé u mládeže hodnoty a jak znají a rozumí postojům a subkulturám současné mladé generace. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je zpracována na základě aktuální literatury a zabývá se následujícími tématy, mezi která patří učitelé ZŠ, charakteristika mladé generace a hodnotová orientace mládeže, kde je zmíněn také vliv moderních technologií a rodiny na její utváření. Téma subkultura mládeže se zabývá např. rizikovostí subkultur a post-subkulturní érou. V praktické části práce autorka pomocí kvalitativního výzkumu mapuje, jak vybraní učitelé ZŠ z města a venkova vnímají hodnotovou orientaci dnešní mládeže a jak se staví k jejím subkulturám.
|
|
|
Problematika školní kázně z pohledu učitelů
VETÝŠKA, Jakub
Diplomová práce se věnuje problematice školní kázně z pohledu učitelů. V teoretické části jsou představeny základní poznatky, které jsou v souvislosti s problematikou školní kázně významné (školní kázeň, autorita učitele, osobnost učitele, strategie řešení kázeňských prohřešků a výzkumy školní kázně). Empirická část, která má podobu kvantitativního výzkumného šetření, si za hlavní cíl klade prozkoumat, jakým způsobem vnímají školní kázeň dvě skupiny respondentů - učitelé druhého stupně základních škol a učitelé "nižšího stupně" víceletých gymnázií. Dalším cílem je odpovědi respondentů z obou skupin porovnat a zjistit, zda mezi nimi existují statisticky významné rozdíly. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor je tvořen 396 respondenty (199 z druhého stupně ZŠ a 197 z nižšího stupně VG). Statistické testování hypotéz prokázalo, že se učitelé druhého stupně ZŠ s nekázní žáků setkávají statisticky významně častěji než učitelé nižšího stupně VG (subjektivní pohled respondentů). Dále byla prokázána statisticky významně vyšší neukázněnost žáků druhého stupně ZŠ v porovnání se žáky nižšího stupně VG (subjektivní hodnocení respondenty). Výsledky také prokázaly, že jsou učitelé druhého stupně ZŠ méně spokojeni s kázní žáků než jejich kolegové z nižšího stupně VG (subjektivní pohled respondentů). V neposlední řadě bylo prokázáno, že jsou učitelé druhého stupně ZŠ v porovnání s učiteli nižšího stupně VG více zatížení kázeňskými problémy žáků (subjektivní pohled respondentů). Výsledky výzkumu se shodují s teoretickými východisky popsanými v teoretické části práce.
|
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
|
|
Názory rodičovské a pedagogické veřejnosti na odklad školní docházky
Holá, Michaela ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odkladů školní docházky. Teoretická část se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti a analyzuje období přechodu dítěte z mateřské školy na základní školu a relativně vysoké procento odkladu školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u tří skupin respondentů - rodičů, učitelek mateřských škola a učitelek základních škol. Cílem této části práce bylo posoudit stanoviska rodičovské veřejnosti k odkladu školní docházky a na případnou přípravu dětí na budoucí vstup do povinného vzdělávání. U pedagogické veřejnosti bylo ústředním motivem srovnání postojů učitelek mateřských a základních škol na totožné téma spojené s porovnáním nejčastějších důvodů uváděných v souvislosti s odkladem školní docházky. Tato část byla doplněna o dětskou kazuistiku dvou dětí předškolního věku, pro které bylo téma udělení odkladu školní docházky velmi aktuální. Provedený výzkum ukázal, že všechny skupiny respondentů s odkladem povinné školní docházky souhlasí, ovšem pouze za předpokladu, je-li tento odklad oprávněný. V opačném případě nebyly jejich postoje tak jednoznačné. Mezi nejčastější příčiny, proč je dítěti udělen odklad školní docházky, patří sociální a psychické oblasti. Především se jedná o soustředěnost, výslovnost a slovní...
|
|
|
Distanční vzdělávání žáků na 1. stupni základní školy
Jindrová, Barbora ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou distančního vzdělávání žáků na 1. stupni základní školy. Je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části je vymezen pojem distanční vzdělávání a jeho proměny v důsledku nastolených změn v českém školství související s pandemií covid-19. Dále jsou představeny některé metodiky a doporučení pro organizaci distanční výuky a výzkumné studie, které se distančním vzděláváním zabývaly. Následně je krátce nastíněn vývoj opatření v zahraničí, jsou představeny některé zahraniční studie. Závěrem jsou stručně popsány funkce školy a její význam v životě dítěte. V empirické části je popsán výzkum, jehož primárním cílem bylo zmapovat organizaci distanční výuky na vybrané základní škole. Výzkumný vzorek tvořilo 7 učitelů 1. stupně základní školy a dále ředitel školy a školní speciální pedagog. Pomocí rozhovorů s respondenty byly zodpovězeny výzkumné otázky studie a komplexně vytváří obraz průběhu distančního vzdělávání na dané základní škole. Výsledky naznačují, že velkou výhodou školy, která usnadnila přechod na distanční vzdělávání, bylo včasné nastavení pravidel a obecných zásad přístupu k distanční výuce. Na škole velmi dobře funguje spolupráce mezi pedagogickými pracovníky, což usnadňuje práci učitelům a lépe se daří individualizovat výuku a...
|
|
|
Názory rodičovské a pedagogické veřejnosti na odklad školní docházky
Holá, Michaela ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odkladů školní docházky. Teoretická část se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti a analyzuje období přechodu dítěte z mateřské školy na základní školu a relativně vysoké procento odkladu školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u tří skupin respondentů - rodičů, učitelek mateřských škola a učitelek základních škol. Cílem této části práce bylo posoudit stanoviska rodičovské veřejnosti k odkladu školní docházky a na případnou přípravu dětí na budoucí vstup do povinného vzdělávání. U pedagogické veřejnosti bylo ústředním motivem srovnání postojů učitelek mateřských a základních škol na totožné téma spojené s porovnáním nejčastějších důvodů uváděných v souvislosti s odkladem školní docházky. Tato část byla doplněna o dětskou kazuistiku dvou dětí předškolního věku, pro které bylo téma udělení odkladu školní docházky velmi aktuální. Provedený výzkum ukázal, že všechny skupiny respondentů s odkladem povinné školní docházky souhlasí, ovšem pouze za předpokladu, je-li tento odklad oprávněný. V opačném případě nebyly jejich postoje tak jednoznačné. Mezi nejčastější příčiny, proč je dítěti udělen odklad školní docházky, patří sociální a psychické oblasti. Především se jedná o soustředěnost, výslovnost a slovní...
|
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
host ::
RSS.